Volejbalovým nadšencům zdar!

Ve dnešním dvojrozhovoru jsme se zeptali smečařky A družstva žen Zuzky Kratochvílové a univerzála družstva mužů Marka Perryho jak se připravují na příchod Vánoc a další zajímavosti.


Po delší době se díky uvolnění restrikcí mohlo začít trénovat. Jak těžké je po tak dlouhé pauze začít a co je teď v tréninku nejtěžší?
 Myslím si, že těžké není začít, protože jsou všichni natěšení, že si konečně pinknem do balónu a sejdeme se jako tým a uděláme nějaký ten pohyb v hale. Těžký je se vrátit do režimu pravidelného trénování a do fyzické formy, jak jsme předtím byli, než přišel druhý lockdown. Nejtěžší je, aby se tělo zvyklo na intenzivní pohyb.

Vypadá to, že soutěž se začne hrát začátkem ledna. Jak se těšíš na ostré zápasy?
 Upřímně se nemůžu dočkat. Doufám, že na druhý pokus odstartujeme sezónu. Jen mám pořád obavy z vládních nařízení.

Máš před zápasy nějaký svůj rituál a jaká je tvoje oblíbená hala a soupeř?
 Rituál asi takový nemám. Oblíbená hala bude Kounicová nebo Tesla v Brně. Oblíbený soupeř asi nedokážu říct, ale dokážu říct týmy proti komu nerad hraju a to jsou Dobřichovice a České Budějovice B.

Jak jsi trávil volný čas v době koronaviru a vyhnula se ti covidová nákaza?
 Zas tolik volného času jsem neměl. Chodím totiž normálně do práce a práce je dost, za co jsem vděčný. Po práci jsem si maximalně zacvičil doma, zapl televezi nebo hrál na počitači. O víkendu, jsme se s přítelkyní snažili někam vyrazit. Buď někam na výlet nebo za rodičema. Co se týče Covidu, buď jsem měl štěstí nebo už jsem to měl, ale bez příznaků.

Přichází čas vánoc. Jak se těšíš na tyto svátky a už jsi měl čas na pořízení vánočních dárečku?
Těším se moc. Konečně budu mít volno 2 týdny z práce, ale hlavně budu moci být s rodinou a užít si společný cenný čas. Všechny dárky jsem právě nakoupil už v listopadu, abych se vyhnul předvánočnímu stresu. 

Zanedlouho oslavíš 23 narozeniny (22.12.). I přes své mládí patříš k tahounům našeho týmu. Vzpomínáš si na své volejbalové začátky?
 Vzpomínám si dobře. Na rozdíl od spousty jiných hráčů, měl jsem začátky velmi náročné. Když jsem začínal hrát volejbal, tak jsem občas chodil na tréninky v Šumperku, ale potom jsem tam nebyl moc žádaný, tak jsem s mamkou chodil 2x týdně do Dolních Studýnek na sokolovnu, kde jsme pilovali základy volejbalu. Do toho jsem jezdil jednou týdně do Přerova na trénink, protože jiný mládežnický klub v Olomouckém kraji nebyl. Ve 14-15 letech jsem vstával ve 4 ráno, abych stihnul první ranní vlak do Přerova, což nebylo moc příjemné. Nemohl jsem se dočkat, až půjdu na střední do Brna, kde jsem se mohl volejbalu věnovat na plno.

Co si přeješ najít pod stromečkem a máš nějaké novoroční předsevzetí?

Jediný co si přeju, je být zdravý a vyhnout se zranění. Na předsevzetí moc nevěřím, většinou to nedodržím. 

 

 

 

Po delší době ses vrátila ze Španělska. Jaký byl účel tvojí cesty a jak se ti tam líbilo?
 Byla jsem na tříměsíční pracovní stáži ve Valencii. Pracovala jsem v zubní laboratoři.
Kromě práce jsem si ale užívala hlavně sluníčka, moře a nových přátel. Možná bych spíš řekla, že to byla krásná tříměsíční dovolená. Podnikali jsme spoustu výletů, surfovali jsme, chodili hrát beach a hodně jedli a pili. Docela jsem přemýšlela, že se už nevrátím. 
 
Byly tam také nějaké restrikce, které znemožňovaly plnohodnotně realizovat sportovní aktivity?
 Ve Španělsku se celá současná situace tolik nehrotí. Covid není tolik medializovaný. Žije se normální život, všichni chodí normálně do práce, jsou otevřené restaurace, bary, obchody, prostě všechno, jen je povinnost nosit roušky a desinfikovat se. Sportovní aktivity probíhaly také bez větších omezení.
 
Se ženami A ses dlouho neviděla, jak se těšíš na tréninky a jaký by měl být podle tebe cíl této sezóny? 
 Holky jsem dlouho neviděla, to je fakt, ale uteklo to rychle. Teď jsme měly mít první trénink, ale těsně před začátkem se pár holek omluvilo a na tréninku jsme se sešly jen čtyři. Tak to mě docela zamrzelo, ale snad to bude jen lepší. Máme nové hráčky, máme novou soutěž. Pro nás bude nejdůležitější psychicky zvládnout tlak, který na nás ve vyšší soutěži bude kladen. A hlavně bych si to s celým týmem chtěla užít, vždyť to hrajeme pro zábavu, no ne..?

Vypadá to, že soutěž se začne hrát začátkem ledna. Jak se těšíš na ostré zápasy?
 Byla bych ráda, kdyby tomu tak bylo, ale s aktuální situací si tím nejsem úplně jistá. Na ostré zápasy jsem velice zvědavá, jak na práci celého týmu, tak na přístup paní trenérky.
 
Přichází čas vánoc. Jak se těšíš na tyto svátky a už jsi měla čas na pořízení vánočních dárečků?
 Těším se moc. Hlavně proto, že budu s rodinou. Věčně někde lítám a doma se objevím jen na pár hodin, někdy pár dní, a pak zase mizím, takže bude fajn se zase na chvíli zastavit a užívat klidu, hromad jídla a cukroví.
 
Co si přeješ najít pod stromečkem a máš nějaké novoroční předsevzetí?
 Jeeeje, já bych toho chtěla, ale na druhou stranu nechci nic.
A na novoroční předsevzetí nehraju. Proč bych na jakoukoli změnu měla čekat na Nový rok?