TJ Sokol Bučovice - ODDÍL VOLEJBALU

okresnípřebor  --- kadeti --- 29.1.2011             FOTO

Neobvykle nabytý byl poslední lednový týden pro naše kadety. Po nepříliš přesvědčivém pondělním vítězství nad Vyškovem jsme se v sobotu 29.1.2011 od 9 hodin utkali v tělocvičně základní školy v Letonicích se zdejšími borci. Bylo nám jasné, že se jedná o úplně jiného soupeře, než z pondělní dohrávky. Letoničtí jsou jednak oproti nám věkově starší, ale především se jedná o družstvo hráčsky vyrovnané, prezentující se bojovnou hrou, bez zbytečných chyb v mezihře. Taktika našeho družstva byla tedy od počátku založena na zajištěném servisu a vysoké nahrávce do kůlu.

Hráči si však byli vědomi důležitosti dnešního utkání, jehož výsledek by už hodně napověděl o tom, kdo by se případně mohl ucházet o mistrovský titul letošní sezóny. Možná také z tohoto důvodu se nám nedařilo od počátku naši taktitu dodržovat. Snaha a bojovnost našim borcům v úvodních setech nechyběla, ovšem za to jediné by si zasloužili pochvalu. Jinak totiž borci kupili chyby na podání jednu za druhou, naopak soupeř nejenže nekazil, ale častoval nás razantním rotovaným servisem, kterým nám nadělal neskutečné problémy, a na své konto si připisoval bod za bodem. Bohužel ani nahrávači zpočátku neměli svůj den a z těžkých náher jsme se nebyli schopni prosadit. Soupeř nás vyučoval, co dělat s těžkou náhrou – jejich zálivky až přiliš často dopadali na zem na naši straně sítě. Než jsme se stačili rozkoukat, prohráli jsme první i druhý set ve velmi podobném duchu v poměrech 10:25 a 18:25. Nekompromisním výkonem se na straně soupeře prezentoval hlavně s číslem 10 hrající Bláha (bývalý Přemkův svěřenec), o hlavu přečnívající všechny ostatní hráče na hřišti, jenž za Letonice nastoupil v této soutěži vůbec poprvé. Vzhledem k tomu, že jsme od počátku do zápasu nasadili téměř tu nejsilnější sestavu, zdálo se, že ani v tomto směru nebudeme moci soupeře nijak překvapit, a že s přehledem stihneme od úvodního hvizdu podpořit na hale naše mužské áčko. Ovšem k nečekanému obratu se borci úchylili počínajem prvním bodem třetího setu. Svou zásluhu na tom měl také střídající Radek Senhalík. Ten na postu druhého nahrávače třikrát za sebou vystavil do hlavního  kůlu našemu ústřednímu smečaři Radovanu Dítěti stoprocentní náhry, a to často po těžkém příjmu, ze kterých už pro Radovana nebyl problém míče skládat. Jako by tím oba jmenovaní ukázali ostatním, kudy vede cesta na soupeře. Od těchto okamžiků se naše hra začala zlepšovat opravdu na všech postech, počínaje servisem – naší dosavadní téměř noční můrou, přes pozornou hru v poli, důsledné odstupování blokařů od sítě v případě míčů zadarmo, zpřesnění nahrávek a především v razanci a přesnosti útoku. V tomto směru se neskutečně chytil na smeči Radek Sobotka (kdo by to do něho v pátek večer řekl :-)), pro kterého dnešní zápas znamenal bez debaty jeho nejlepší dosavadní výkon vůbec. Ovšem ani soupeř nezůstával pozadu – především musím znovu ocenit jeho nízkou chybovost, takže body jsme si museli dělat především naší snahou, než abychom mohli spoléhat na to, že nám Letoničtí v tomto ohledu pomůžou. Za stavu 22:19 pro nás ve třetím setu jsme ještě soupeři dovolili se na nás třemi body dotáhnout a srovnat, ovšem další tři úspěšné zásahy se na ukazateli skóre připisovaly už jen na naší straně, a set jsme tak vyhráli 25:22. Čtvrtý set přinesl oboustranně opět bitvu jako hrom. Ani jedno družstvo nechtělo svému rivalo darovat nic zadarmo, a tak k vidění byly neskutečně bojovné a dlouhé výměny. Na své předchozí výkony navázali všichni naši hráči, především se znovu dařilo smečařům. Pokud již nějaká šňůra zaváhání na naší straně sítě přišla, mohli jsme se spolehnout na střídajícího Matěje Tomana, který se zajím jeví jako solidní jistota na všech postech. Po vítězství 25:20 jsme se tak oproti úvodu zápasu nečekaně probojovali až do tie-breaku. V jeho úvodu se oběma týmům do stavu 3:3 dařilo ztrátovat, ovšem pak se na straně Letonic dostal na podání Bláha, jehož rotovaný servis jsme nebyli schopni kvalitně zpracovat a potom ani následně zaútočit. Při povinné výměně stran zelo na ukazateli hrozivé skóre 3:8 v náš neprospěch. Další výměny sice přinesly zpřesnění naší hry, ale opět se oběma týmům dařilo ztrátovat. Do koncovky zápasu jsme tak vstupovali s handicapem 6:12. Kdo by však čekal v naších řadách nervozitu či beznaděj, spletl by se. Co našim hráčům dlouhodobě rozhodně nechybí, je neuvěřitelná snaha a bojovnost, což znovu potvrdili i v dnešním utkání, potažmo v jeho úplném závěru. Naprosto soustředěným výkonem, za podpory ostatních hráčů z lavečky, jsme soupeře postupně dotahovali. Naši hráči se tentokrát těšili, až na ně poletí další míč a budou ho moci precizně zpracovat pro nahrávače, pro kterého už byla maličkost náhru vytrčit do kůlu nebo metrem na střed. Všudypřítomná euforie pak našim už tak dost sebevědomým smečařům dávala křídla, a za některé jejich razantní útoky by se rozhodně nemuseli stydět ani hráči z našeho mužského béčka. Náš první mečbol za stavu 14:13 jsme sice ještě díky soupeřově bloku nevyužili, ale ten druhý za stavu  15:14 nekompromisní smečí proměnil ve vítězný bod kapitán týmu Radovan Dítě. Tie-break jsme tak získali nejtěsnějším rozdílem 16:14. Netřeba příliš zdůrazňovat, že závěrečné oslavné  kolečko si hráči tentokrát užívali plnými doušky.

Rozhodně se v případě dnešního utkání jednalo u obou týmů o jejich nejlepší vzájemný zápas. Potvrdilo se tak, že duely Bučovic a Letonic jsou vždy vyrovnané, správně nahecované a pro diváky určitě atraktivní. Vždyť z dosavadních šesti vzájemných utkání se jich hned pět rozhodovalo až v tie-breakové bitvě. Tak borci dneska super a večer nezapomeňte na dobré vychování!

Sestava:     Petr Homola, Radovan Dítě, Vít Sedlář, Tomáš Šedivý, Michal Šimek, Martin Machala, Radek Sehnalík, Matěj Toman,  Michal Stehlík, Radek Sobotka.